Část 4: Tajemství Malé vily

Slunce již zapadlo za obzor a já konečně vyjednal navrácení svého zápisníku. Lékaři mne ujišťují, že mne propustí hned, co si trochu odpočinu a nasbírám nové síly, ale já vím, že z tohoto místa, se ještě žádný chovanec nevrátil. Mé pero mi odmítli vrátit, proto tento poslední zápis musím psát měkkou tuhou, kterou mi dali na psaní. Zatímco zapisuji tyto řádky, cítím na zátylku pohled zřízence, který na mne dohlíží…

Continue Reading

Část 3: Duchové bazénu

Jestliže jsem spal neklidně a velmi sporadicky předchozího večera, v noci na dnešek jsem doslova nezamhouřil oka. Donesla se ke mně pověst vztahující se k místnímu bazénu a mně nezbývalo nic jiného, než se chytit této chatrné, bohužel však jediné, stopy. Má mysl je přestálým stresem a vyčerpání zcela zdeformována a nejsem si jistý, čemu ještě mohu věřit a co je pouze šalba smyslů. Nicméně náš pobyt zde se krátí a tak mi nezbývá než sebrat v sobě poslední zbytky příčetnosti a rozumu a vytrvat. Zde je popis včerejšího dne natolik přesný, nakolik byla má horečnatá hlava schopná jej uchopit.

Continue Reading

Část 2: Prokletí pokoje č. 10

Včerejší noci jsem toho příliš nenaspal. Ještě nyní, když píšu tyto řádky, se celý chvěji. Ale pojďme se vrátit zpět do včerejšího dopoledne, ať se ještě více neztrácíme v nepřehledné situaci, která zde panuje.

Continue Reading

Část první: Prolog

Je středa ráno a právě nyní, druhý den akce, začínají mé poznámky, které si zde zapisuji ve vzácných chvílích klidu a spočinutí. Ač jsou naše mysli permanentně otupovány a do hlav nám vtloukají nové a nové informace reprezentující jejich (sic!) pravdu, věz odvážný čtenáři, že tě zpravuji o celém stavu věci nejlépe, jak umím a jak jsem v daném stavu schopný. Neboť svět si zasluhuje vědět, jaké věci se odehrávají každým rokem za zdmi Malevilu.

Continue Reading