Ještě víc novinek
Je to k neuvěření, ale v roce 2024 jsem načal už pátý rok nahrávání podcastu. Světlo světa spatřilo už 194 epizod (cože?!) ať už s novinkami nebo s hosty. A koncem minulého roku jsem právě, co se týče novinek, přeřadil na vyšší rychlostní stupeň a začal publikovat novou epizodu 3× týdně.

Dosavadní formát vypadal tak, že jsem každých 14 dní prošel všechny novinky za uplynulé 2 týdny a nahrál jednu delší epizodu (zpočátku byly Kliky, bidy, noviny míněné jako 15minutovky, ale brzy se to zvrhlo spíš k 45minutovému formátu). V každé epizodě navíc byly namíchány novinky z reklamních systému, z české online marketingové scény i obecnější marketingové strategie. A tak mě napadlo, proč jednotlivá témata prostě nerozdělit do jednotlivých epizod? Ty budou kratší a posluchači si budou moct vybrat přesně téma, které je zajímá. A tak místo jedné epizody jednou za 14 dní natáčím epizod šest. Na produkci je to sice výrazně náročnější (ale naštěstí ne 6krát) a já mám výrazně víc obsahu, který můžu publikovat na sociální sítě. Každá třetí epizoda navíc vzniká výhradně pro předplatitele podcastu, a díky tomu mám konečně důstojný bonusový materiál, který můžu svým podporovatelům nabídnout.
Co je český, to je hezký
Začátkem roku jsem pokořil hned několik podcasterkých milníků. A to dokonce naráz. Nahrál jsem první epizodu s videem. A především jsem do studia (alespoň virtuálně) dostal zahraničního hosta. A ne jen tak ledajakého. Jednoho z nejznámějších a nejvlivnějších expertů na Facebook reklamu – Jona Loomera.
Čekal jsem pořádnou bouři zájmu. Rekordní čísla. Web kolabující pod náporem návštěv. Nestalo se nic. Dočkal jsem se několika opravdu nadšených ohlasů a číselně spíše podprůměrné epizody. Co jsem si z toho odnesl?
Zahraniční hvězdy na vás nemají čas
Jon byl hrozně milý host a ve finále nebyl problém přesvědčit ho, aby se podcastu zúčastnil. Ale bylo znát, že podobných “vystoupení” má desítky a že ho nějaký český podcast upřímně moc nezajímá. Pozvání na organizační call před nahráváním odmítl s tím, ať mu prostě pošlu otázky mailem a vyřízeno. Na zaslání fotky k náhledu si už čas nenašel, tak jsem musel najít nějakou u něj na webu. Hotovou epizodu nikde nesdílel – bylo vidět, že má předem daný publikační plán a rozhovor s nervózním chlapíkem odněkud ze střední Evropy nebyl dostatečně zajímavým contentem.
I když máte kvalitní obsah, musíte ho aktivně propagovat
Doufal jsem, že když si pozvu hvězdu jako Jon, automaticky to přitáhne spousty posluchačů. Až příliš jsem si navykl na to, že podcast má své stálé posluchače a do jeho propagace jsem už několik let neinvestoval ani korunu. A pak mě překvapilo, že si epizodu s Jonem neposlechl nikdo jiný než stálí posluchači. Jaké překvapení.
U nás v Česku sledujeme hlavně české markeťáky

Když se mi podařilo do podcastu získat Jona byl jsem z toho upřímně dost na větvi. A tak jsem se na potkání dělil o tuhle novinu s každým, kdo se mi připletl do cesty. Hlavně tedy s dalšími PPCčkaři. Jaké bylo moje překvapení, když na tuhle informaci reagovali pokrčením ramen: “Jon Loomer? Neznám.” Cože, to nikdo nezná toho slavného Jona Loomera? Je pravda, že Jon se zaměřuje na Facebook a já se bavil hlavně s lidmi přes Google Ads. Věřím, že Kirk Williams nebo Kasim Aslam by v téhle nahodilé anketce dopadli lépe. Ale co si budeme povídat. U nás v české kotlince znám desítky PPCčkařů. A taky několik SEO specialistů, UXáků, programátorů, projekťáků, branďáků, specialistů na produktivitu. Ze zahraničí sleduju sotva pár PPCčkařů a pak ta úplně nejprofláklejší marketingová jména jako Byron Sharp nebo Mark Ritson. A to mluvím o anglicky mluvícím světě. Kdybyste po mně chtěli, ať vám jmenuju jednoho marketéra z Německa nebo Brazílie, tak jen bezradně pokrčím rameny.
Možná jsem v tomhle výjimka, ale přijetí epizody s Jonem naznačuje, že v tom určitě nejsem sám. Naopak epizody s Ondrou Slámou, Lukášem Pítrou nebo Markétou Kabátovou přitáhly rekordní zájem českých posluchačů.
Na to, jak malá jsme země, máme u nás ohromnou spoustu šikovných lidí téměř ve všech oblastech. A většina z nich sdílí své know-how veřejně. To je pro naší marketingovou komunitu velké požehnání. Ale možná je to taky důvod, proč nás svět za hranicemi zase tolik nezajímá.
Pojďme to změnit. Aspoň maličko v rámci našich oborů.
Top epizody podcastu 2024

Jen za uplynulý rok vzniklo 54 nových epizod podcastu. Jestli jste je nestihli vyposlechnout všechny, nezoufejte. Tady jsem pro vás vybral 7 těch nejlepších:
“Blogování vítězí” – otevřená zpověď podcastera
Už od roku 2016 píšu o PPCčkách blog. Ten, který právě teď čtete. Někdy více, jindy méně pravidelně. Ale co jsem v roce 2020 začal s podcastem, na blog už nezbýval čas, a tak jsem ho přesunul na druhou kolej. V roce 2024 jsem snad poprvé nenapsal ani jediný článek za celý rok.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem si v rámci bilancování otevřel Google Analytics, abych zjistil, odkud návštěvníci chodí na můj web.

Naprostá většina – přes 35 % návštěvnosti – se na můj web dostala přes blogové články. A to v roce, kdy jsem článek nenapsal ani jeden! Až v závěsu za nimi je podcast. Podcast, který sdílím na sociálních sítích několikrát týdně.
Ale cílem tohoto zamyšlení není hanit podcast. Spousta posluchačů poslouchá přes Spotify nebo jinou podcastovou aplikaci a ani věrní posluchači nemusí na můj web jedinkrát přijít. Navíc je vlastní podcast stále něco extra a spousta lidí v komunitě mě má s podcastem spojeného. V tomhle ohledu si nemůžu stěžovat.
Co chci ukázat, je to, jakou sílu a setrvačnost má psaní blogu. Nejčastějším zdrojem návštěvnosti (krom homepage) byl 4 roky starý a těžce neaktuální článek o rozměrech bannerů pro PPC. V době svého publikování ani kdovíjaké ohlasy nesklidil. Ale je krásným důkazem toho, že když vytváříte informačně nabitý a (snad) užitečný obsah, lidé si k němu najdou cestu i po letech. Blog možná nepůsobí na první pohled ultra sexy, ale pokud ho budujete poctivě, stane se z něj dlouhodobý zdroj, který vám bude neustále přinášet své ovoce.
Nezískáte tam takové dosahy jako na TikToku a nerozvíříte takovou diskuzi jako na Linkedinu. Ale i ve chvíli, kdy vaše posty na sociálních sítích dávno zapadají prachem, blog bude stále poctivě pracovat pro vás a vodit další a další návštěvníky, které zajímá, s čím jim dokážete poradit.
A navíc je psaní skvělý způsob, jak si urovnat myšlenky a zavrtat se hlouběji do problematiky, o které jste si mysleli, že k ní vlastně není co dodat. Jestli vás psaní aspoň trochu baví, rozhodně do toho jděte. A ne, nepoužívejte k tomu prosím umělou inteligenci, balastu je všude dost.
Náraz do zdi, aneb krize přichází
V roce 2022 jsem pomáhal s organizací 2 marketingových konferencí. A tehdy byla jedním z hlavních témat přicházející krize. Jak se na krizi připravit, jak dlouho tady s námi bude, kdo krizi přečká a kdo naopak zkrachuje. Přijde mi, že za ty dva roky se téma krize omrzelo, a naopak se mluví o postupné obrodě a pozvolném rozjezdu. I já jsem už na tuhle údajnou krizi (která byla spíš post-covidovou kocovinou) skoro zapomněl. Ale letos jsem začal stále častěji slýchat od kolegů, jak pomalu začínají přicházet o zákazníky, kteří jim postupně krachují, nebo ve snaze zachránit, co se dá, odcházejí ke konkurenci (a následně krachují). A že jsou firmy mnohem obezřetnější ve výběru partnera a namlouvací tanečky se čím dál víc prodlužují.
Já mezitím nabral 2 nové kolegyně a přijímal další zakázky. Vezl jsem se na euforické vlně extra obratů, tržby mi meziročně rostly jako nikdy předtím.
Než mi během dvou měsíců koncem roku neodešli 3 zákazníci. Najednou mi došlo, o kolik náročnější je živit tříčlenný tým ve srovnání s jednotlivcem. A jak křehká může být finanční stabilita.

Naplno jsem taky pocítil to, o čem mluvili všichni okolo mě – jak těžko se v poslední době získávají nové zakázky. Koncem roku jsem rozjednal asi 5 nových spoluprací, nicméně ještě na přelomu roku jsou všechny stále otevřené. Komu by se taky chtělo řešit výběr PPCčkaře uprostřed vrcholící vánoční sezóny?
Myslel jsem si, jak se mi daří a dostal jsem od osudu facku. Musel jsem si utáhnout opasek. Stejně tak si ho utáhly i kolegyně. Doufám, že s poctivostí a pilnou prací se nám podaří dostat zpátky do zelených čísel. Ale budu upřímný. S hypotékou na krku se mi nedýchá zrovna snadno.
Pokud se vám v poslední době také nedaří úplně nejrůžověji, nezoufejte, nejste v tom sami. A pokud se vám naopak daří, zamyslete se nad budováním pořádné rezervy, ať nedopadnete jako já.
Znovu na začátku
Ke starostem se sháněním nových zakázek a menežováním vánočních kampaní jsem si nadělil ještě jeden nový projekt – byznysovou analytiku. S touhle myšlenkou jsem si pohrával už posledních několik let a naplno uzrála loni (tedy 2024) v létě, kdy jsem se na týden zavřel na venkově a přemýšlel jsem, kam bych se chtěl dál rozvíjet.

Protože jsem vždycky vnímal PPCčka spíš jako hru s daty a technickým nastavením než jako prostor pro kreativitu a obsah, byla analytika pro mě přirozeně tou oblastí, která mě nejvíc bavila a kde jsem se cítil jako ryba ve vodě.. Navíc ve své pozici PPCčkaře stále častěji narážím na překážky, které čistě kampaňově neovlivním. Chybějící zboží, neefektivní komunikace se zákazníky, nejasná návratnost marketingových investic… Problémy, která analytika možná sama o sobě nevyřeší, ale aspoň nám prozradí jak je řešit.
Během podzimu jsem si doplňoval chybějící dovednosti a chystal neodolatelnou nabídku. Vypustil jsem jí do světa začátkem prosince, uprostřed zuřící vánoční sezóny. Jáj, good for me. Ne PPCčka se nechystám pověsit na hřebík, ale chci k nim přibrat ještě tohle.
Je to dřina.
Je to strašidelný.
Mám imposter syndrom jako blázen.
A hrozně se na to těším.
Je to pro mě nová kapitola a nemůžu se dočkat až se to rozběhne. Pokud hledáte odpověď na otázky, které vás můžou marketingově a byznysově posunout, ozvěte se mi. Moc rád se na to s vámi podívám.